Kozmos 2010/3

This is a SEO version of Kozmos 2010/3 Page 26
To view this content in Flash, you must have version 8 or greater and Javascript must be enabled. To download the last Flash player click here

Stroj na zkoumání počátku vesmíru se konečně rozběhl (VLADIMÍR WAGNER ÚJF AVČR Řež a FJFI ČVUT Praha)

Koncem minulého a začátkem tohoto roku se po více než ročním zpoždění konečně rozběhl nový největší urychlovač na světě LHC (Large Hadron Collider). O hlavních parametrech, cílech, fyzikálním programu a hlavně možném přínosu pro kosmologii jsem psal v Kozmosu č. 1. a 2. z roku 2007. V nynějším článku bych se chtěl zaměřit na průběh spouštění urychlovače, problémy, které nastaly, a první fyzikální výsledky. Podrobněji se zmíním i o plánech pro první dva roky jeho činnosti. Hlavní důvody, proč se staví stále větší urychlovače jsou tři. První souvisí s tím, že každý objekt v mikrosvětě má vlnový charakter. Je tedy „rozmazaný“ a velikost tohoto rozmazání je dána jeho vlnovou délkou. Čím větší je jeho kinetická energie, tím menší je tato vlnová délka.
Charakteristické vlnové délky částic urychlených na největších předchůdcích LHC byly zhruba 10−18 m, to je zhruba tisícina rozměru protonu. A jen takové detaily může mikroskop, místo kterého urychlovač používáme, vidět. Pokud chceme vidět ještě menší detaily, musíme částice urychlit na ještě větší energie a tím jejich vlnovou délku ještě zkrátit. Je třeba poznamenat, že v našem případě, kdy se díváme na proton urychlovaný na LHC, jedná se o objekt s velmi komplikovanou strukturou a naše úvahy o vlnové délce se týkají částí, které jej tvoří – tedy kvarků a gluonů...

Tajomstvá Kuiperovho pásu
Vodné planéty
Triton v lete
Votrelec z inej galaxie
Zatmenie Slnka bude v Pacifiku
Urýchľovač LHC opäť pracuje
Aktivita neutrónových hviezd
Ako sa vyvíjali galaxie

FlippingBook page flip extension for Joomla.